Klych Stanislav

Klych Stanislav
Narodil se v r. 1974

Stanislav je občanem Ukrajiny a bydlel v Kyjevě spolu s rodiči. Absolvoval historickou fakultu, věnoval se historickému výzkumu, někdy také i vyučoval.

V srpnu 2014, kdy už proběhla okupace Krymu a konflikt se na Východě Ukrajiny vyostřoval, přijel Stanislav do ruského města Orel, aby se setkal s holkou, s kterou se seznámil na odpočínku v Krymu. Brzy Stanislavově mamince zavolali a sdělili, že byl zadržen za neuposlechnutí výzvy úřední osoby (maximální sankce – administrativní vězení na 15 dnů). Ale potom Stanislav telefonoval mamince ještě dvakrát a říkal, že ho převážejí na Severní Kavkaz – nejprvé do místa Essentuki, pak do Pjatigorsku. Pak ale skoro rok se Stanislavem už nikdo neměl kontakt. V té době zvoleným obhájcům zabraňovali k němu přístup, ukrajinští konzulové nevěděli, kde je, neměl ani možnost psát příbuzným. Byl izolován od společnosti a pozbaven všech garantovaných zákonem práv.

Kdy se ho konečně podařilo najít, zjistilo se, že je obviněný z několika trestních zločinů, a to: par. 209 Trestního zákoníku Ruské federace („Vytvoření stálé ozbrojené skupiny (bandy), jejímž cílem mají být útoky na občany nebo organizace a rovněž vedení takové bandy“), a par. 15 a 102 Trestního zákoníku RSFSR, který platil až do roku 1997 („Úmyslná vražda dvou nebo více osob pro výkon jejich služby, spachaná skupinou osob po předchozí dohodě“ a „pokus trestného činu úmyslné vraždy dvou nebo více osob pro výkon jejich služby, a to skupinou osob po předchozí dohodě“).

Vyšetřovatelé tvrdili, že Klych zůčastnil první Čečenské války na straně „ičkerijských separatistů“ (totíž Čečenců, kteří se obhajovali proti pokusům ruské vlády vrátit si pod kontrolu jejich republiku, která vyhlásila nezávislost) a zabíjel tam lidi.

Je zajímavé, že v trestní kauze, v rámci které byl odsouzen Klych, jeho příjmení se objevilo už po zadržení. Proti němu (a také proti Mykolovi Karpiukovi, obviněnému ve stejné kauze) vydal svědectví uvězněný Alexandr Malofeev, který byl už předtím několikrát odsouzen, skutečně zúčastnil čečenské války a také byl členem ukrajinských nacionalistických hnutí. Malofeev odpykával trest v kolonii se zvýšenou ostrahou a byl těžce nemocen: diagnostikovali mu HIV, hepatitidu C a tuberkulózu. Je pravděpodobně, že byl k výpovědi přinucen. Předtím než se ve spisu objevila Klychovo a Karpjukovo příjmení, Malofeev tvrdil, že na straně Čečenska bojoval Arsenij Jaceňuk (který v té době byl premiérem Ukrajiny), bratři Ťagnibokové  z nacionalistické strany Svoboda, Dmitrij Jaroš z Pravého sektoru a jiní ukrajinští prominenti. Zajímavé ovšem je, že nikdo ze žijících ruských vojáků, kteří v té době valčili v Grozném anebo byli v zajetí, nejmenoval ani Karpjuka, ani Klycha, ani Jaceňuka mezi těmi, kdo tam bojoval nebo páchal nějaké zločiny. A dokonce existují doklady a svědectví, která potvrzují, že v té době, kdy Klych prý bojoval v Čečensku, ve skutečnosti skládal zkoušky na kyjevské univerzitě. Tyto důkazy ale čečenským soudem přijaty nebyly.

Při vyšetřování Stanislav přiznal vinu, svědčil proti jiným, ale když ho konečně našli, pověděl advokátům a ukrajinským konzulům, že všechna ta přiznání podepsal v následku krutého mučení. U soudu Klych a spoluobviněný Mykola Karpjuk vyprávěli, že je mučili elektrickým proudem, dusili, pohrožovali zabitím rodinných příslušníků. Během soudních zasédání Klych a Karpjuk ukazovali členům poroty stopy a jízvy, které jím zůstaly po těchto trapeních. Stanislav ted‘ má vážné psychické problémy: nepoznává lidi, blouzní, nemůže souvisle mluvit. Potřebnou lékařskou péči mu neposkytují.

1 května 2016 Klych byl odsouzen ke 20 letům odnětí svobody: deset let má strávit ve vězení, což je nejkrutější trestní zařízení v Rusku, dalších 10 ve trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou. Kromě toho, protože se během zasédání Klych choval agresivně v důsledku psychických problémů, zahájili proti němu trestní stíhání pro pohrdání soudem a uložili mu pokutu.

Centrum pro lidská práva „Memorial“ přezkoumal odsuzující rozsudek a dospěl k závěru, že při jeho vypracování byl víckrát porušen Trestní zákoník a Trestní procesní zákoník Ruské federace, že obsahuje popis neexistujících zločinů, velký počet faktických chyb a vcelku je vybudován na pravděpodobně křivé výpovědi svědka Malofeeva (který dvakrát „připomněl“ nové účastníky bojů v Grozném několik dnů po jejich zadržení pracovníky ruských bezpečnostních služeb) a na sebeobviněních uvězněných. Toto vše poukazuje na to, že kauza je zfalšována jako celek, že vyšetřování nemá žádné důkazy pro to, že by Mykola Karpjuk a Stanislav Klych vůbec někdy v Čečensku byli, a to znamená, že s jistotou můžeme mluvit o jejich plné nevině.

If you have found a spelling error, please, notify us by selecting that text and pressing Ctrl+Enter.